Přinášíme vám s Marcinem první rozhovor.

Máš nejvyšší trenérskou licenci v Polsku, jak dlouho se studuje a jak je náročné licenci získat ?

„Po skončení vysoké školy jsem měl vystudovaného volejbalového instruktora, potom jsem musel dodělat speciální kurz a zkoušku u polského volejbalového svazu PZPS. Po jejím skončení jsem již mohl trénovat týmy v každé lize v Polsku.“

Dlouhou dobu jsi hrál doma v Plus Lize, ale také na Slovensku. Je velký rozdíl mezi těmito volejbalovými soutěžemi a tréninky? V čem jsou ty největší rozdíly? (trénování, zázemí atd.)

„Je velký rozdíl mezi Plus Ligou v Polsku a ligou na Slovensku. Myslím si, že největší rozdíl je v tom, že v Plus Lize jsou kvalitnější hráči. To je způsobeno tím, že v Polsku je volejbal jeden z nejpopulárnějších sportů a jsou do něj investovány nemalé prostředky. Ale jsem rád, že jsem mohl zkusit i slovenskou ligu, protože jsem hrál v týmech, které hrály o medaile, evropské poháry či ligu MEVZA a byly to pro mě další zkušenosti.“

V AERU si byl jednou na zkoušce ještě za trenéra Vojíka, klub sleduješ dlouhodobě. Kam by si chtěl tým herně posunout?

„Ano, byl jsem na zkoušce a hned jsem věděl, že budu AERO sledovat. Škoda, že se mi nakonec nepodařilo obléknout dres Odoleny Vody. Určitě bych chtěl, aby AERO hrálo dobrý volejbal, kluci se posunuli herně individuálně i jako celý tým, a hráči se bavili volejbalem. Chci, aby fanoušci, kteří jsou výborní a měl jsem možnost atmosféru v hale poznat, byli hrdí na náš tým a spokojení s naší hrou.“

Jak by jsi se charakterizoval jako trenér? Jsi přísný, detailista, vyžaduješ emoce po hráčích atd.?

„Těžko se mi mluví sám o sobě jako trenérovi, nebo charakterizovat sám sebe. Můžu říct, že důležitá je pro mě atmosféra v týmu, každý hráč je pro mě důležitý a snažím se mít individuální přístup ke každému hráči. Jsem flexibilní a myslím si, že se umím přizpůsobit situaci, kdy je potřeba zakřičet či být klidný, povolit víc hráčům či je naopak držet.“

V kolika letech jsi začal vlastně hrát volejbal? Jak jsi se k němu dostal? Hrál i někdo z tvých rodičů, jste volejbalová rodina?

„Nejsem z volejbalové rodiny, můj otec hrál trochu fotbal, a i já jsem chtěl být fotbalista. Vybral jsem si volejbal, protože na základní škole byl můj učitel tělesné výchovy volejbalista a pozval mně na trénink, a tak už jsem u toho zůstal. Začal jsem trénovat, když mi bylo 11 let. Od mládí jsem věděl, že chci sportovat a jsem moc rád, že se to podařilo.“

AERO bude hrát znovu po hodně letech evropský pohár, konkrétně CEV Challenge Cup a potká lepšího z dvojice Panathinaikos Atény a Myjava. Jak se na tuto novou zkušenost nejen pro tebe, ale i pro klub, těšíš?

„Velmi se těším, že já i klub budeme mít možnost hrát evropský pohár. Myslím si, že pro fanoušky to bude super, že se AERO zase ukáže na evropské mapě. Vím, že AERO Odolena Voda je klub, který má bohatou historii a pracuje na tom, aby se vrátil na pozice ve špičce české extraligy a chci tomu svojí prací pomoci, zaslouží si to.“

Tým se v hráčském složení změnil jen málo, kdy kvůli nemožnosti získat vízum nemůže pokračovat ruský smečař Leonid Shchadilov, Shalev Saada ukončil profesionální kariéru a Anton Ribom hledá jiný tým a klub, pro něj s vyšším herním vytížením. Už jsi stačil hráče kontaktovat a trochu je poznat? Klub si v minulé sezóně sledoval, jak si tedy spokojen s mužstvem a případně novými hráči?

„Ano, většinu hráčů znám, protože jsem AERO přes sezónu sledoval a díval se na jeho zápasy. Podle mě je tým složený velmi dobře a má potenciál. Hráči se už znají. Máme mladé i zkušené hráče. Honza Svoboda se dostal do seniorské reprezentace a tato zkušenost ho určitě posune dál. Jsem rád, že v týmu jsou také odchovanci klubu.

Kdy týmu bude začínat příprava? Sehraje nějaké přípravné zápasy nebo turnaje?

„Příprava začíná 1. srpna a máme už domluvené přípravné zápasy a turnaje v Liberci, Brně a i doma na Vodolce týden před startem extraligy v Praze.“

Děkujeme a přejeme mnoho úspěšných zápasů na lavičce AERA!

Foto: Marcin Kryś