V létě si přestoupil z Karlovarska do AERA. Jak se tvůj přesun odehrál?

„S AEREM jsem byl v kontaktu už před play-off. Čekal jsem pouze na vyjádření Prezidenta Karlovarska, zda se mnou prodlouží smlouvu nebo ne. Po vyjádření bylo AERO pro mě jasná volba, protože se mi líbilo složení týmu, komunikace a zájem.“

S Karlovarskem si bral třetí místo v Extralize. Jaké cíle máš s Vodolkou?

„Ne každý může říct, že má medaili z nejvyšší soutěže. Já už ano a byl to skvělý pocit. Samozřejmě s Vodolkou si nekladu malé cíle. Chci minimálně semifinále. A věřím, že každý pro to udělá maximum včetně mě. Jsem přesvědčen, že tým má na lepší místo než je osmé.“

Už máš za sebou i roční působení v rakouském Amstettenu, kde si působil pod českým trenérem a hlavně Vodolákem Martinem Kopem. Jaká byla tvá zahraniční zkušenost?

„Hlavně se mi líbilo zázemí, a jak se o hráče starají. Ta druha volejbalová stránka, ta už byla horší. Prvních pár zápasů jsme hráli v euforii, ale pak se to najednou vše vytratilo. Hráli jsme bez univerzála celou sezonu a navíc tam bylo pár hráčů, kterým byl přednější beach než šestky. I já jsem se tam trápil. Byl jsem rád za nabídku Karlovarska.“

Tým je již skoro měsíc a půl v přípravě, vyhráli jste antukový turnaj v Chlumci nad Cidlinou. Jak se ti líbí v AERU?

„Turnaj jsem si užil, ale je to přeci jen antuka (smích).  V hale je vše jinak. Zatím jsem spokojený. Příprava probíhá bez problémů, až na pár zranění. Libí se mi, že všichni makají a obzvlášť  ty starší a zkušenější jdou příkladem mladým. Zatím jedna z mých nejlepších příprav a za tu bych chtěl poděkovat také našemu kondičnímu trenérovi.“

Jaké jsou tvé mimovolejbalové koníčky?

„Rád odpočívám. Zajdu si na dobré jídlo nebo si ho uvařím sám. Mám rad filmy, takže na ty se koukám často.“

V UNIQA volejbalové extralize mužů působí i tvůj bratr Vítězslav, těšíš se na bratrovražedný souboj, nebo to tak neprožíváš?

„Už minulý rok jsme si proti sobě zahráli, když hrál za Ústí nad Labem. Má to určitý náboj si zahrát proti sobě. Často se setkáváme na síti, a když jdu na servis, tak ho rád vyhledávám. A letos tomu nebude jinak.“ (smích)

Máš v extralize oblíbeného a naopak málo oblíbeného soupeře?

„Vyloženě neoblíbeného soupeře nemám. Asi to jsou papírové slabší týmy. Proti těm je vždy nejtěžší se zkoncentrovat a nepřipustit si, že to bude snadné. A oblíbené? Tak to budou zase ty silnější. Člověk proti nim hraje bez zábran a nemá co ztratit.“

Jak si se sžil s týmem a kabinou?

„Většinu týmu už znám z dřívějška, takže to žádný problém nebyl. Myslím, že si budeme rozumět ať už na hřišti, tak i mimo něj.“